Obec Štěpánkovice, Slezská 520/13, 747 28 Štěpánkovice
tel: 553 675 122
web: www.stepankovice.cz; info @stepankovice.cz
Geografické souřadnice katastru: 49°57′27″ s. š., 18°2′15″ v. d.
Nadmořská výška: 258 m n. m.
Výškový systém výškopisných údajů : Balt po vyrovnání (Balt p.v.).
Rozloha katastrálního území: 12,52 km2
Počet obyvatel obce: 3 200
děti do 14 - ti let 330
ekonomicky aktivní 1 193
ekonomicky neaktivní 320
Bílá Bříza je malá vesnice, část obce Štěpánkovice v okrese Opava. Nachází se asi 2 km na severozápad od Štěpánkovic. V roce 2009 zde bylo evidováno 14 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 65 obyvatel. Ačkoli je Bílá Bříza evidována jako samostatná sídelní jednotka, prakticky je propojena s vesnicí Svoboda. Bílá Bříza leží v katastrálním území Štěpánkovice o výměře 12,53 km2.
Svoboda je vesnice, část obce Štěpánkovice v okrese Opava. Nachází se asi 2,5 km na severozápad od Štěpánkovic. V roce 2009 zde bylo evidováno 57 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 165 obyvatel. Svoboda leží v katastrálním území Štěpánkovice o výměře 12,53 km2.
První zmínka o obci Štěpánkovice pochází z roku 1265, tehdy ves získal Herbert z Fulštejna. Později ves získal do svého majetku opavský konvent sv. Kláry. Další změnou bylo vložení obce do zemských desk v Opavě reformační šlechtě Janu a Vavřinci z Drahotuš na Benešově. Po následujících několikerých změnách majitelů se v roce 1712 Štěpánkovice dostávají do rukou knížete Lichnovského. Následovala postupná katolizace dříve evangelické obce.
Štěpánkovice byly původně součástí slezského Knížectví opavského, které bylo součástí Zemí Koruny české. V roce 1742 bylo Hlučínsko a tedy i Štěpánkovice připojeny k Prusku. Po skončení první světové války bylo Hlučínsko na základě Versailleské mírové smlouvy připojeno k Československu.
Štěpánkovice s 3200 obyvateli leží v hlučínské pahorkatině mírně zvlněné krajině severního předhůří posledních výběžků Nízkého Jeseníku, v nadmořské výšce 260 m n.m. Obec je vzdálena 10 km od polských hranic a 13 km od okresního města Opava. Součástí obce je známý velkostatek Albertovec, místní část Svoboda a od roku 1958 i Bílá Bříza.
Zásobování vodou
Obec Štěpánkovice má vybudován veřejný vodovod
Vlastní pitnou vodou disponuje rovněž i obec Kobeřice, která má celkem dva vrty. Jeden je starší, vznikal někdy v sedmdesátých osmdesátých letech, vlastně v dobách, kdy se v Kobeřicích řešil rozvod vody. Další byl do provozu uveden v letech 2011 až 2012. Jeho kapacita je dostačující, avšak v budoucnu by mohla být ještě rozšířena. Voda z vrtů slouží jen pro občany Kobeřic ale máme propojené systémy se Štěpánkovicemi. Pokud by tak třeba došlo u nich nebo u nás k nějaké poruše, jsme schopni se navzájem vodou zásobovat.
Štěpánkovice vlastní vrt nemají, jsou napojeny na celokrajskou síť. Kdyby byl výpadek v Kobeřicích, tak bychom měli vodu rovněž ze sítě Štěpánkovic.
Obec je plynofikovaná a elektrifikovaná.
Elektrická energie
Na území obce je v její severovýchodní části lokalizována rozvodna 110 kV Štěpánkovice. Územní plán navrhuje její rozšíření. ÚP v závislosti na plánované výstavbě stabilizuje stávající trafostanice. Nové nejsou navrhovány. ÚP respektuje na území obce stávající trasy venkovního vedení VVN 110 kV i VN 22kV. Z rozvodny je navrženo nové venkovní vedení VVN 110kV – P32 (Ese25).
Plynofikace
Obec Štěpánkovice je plošně plynofikována v tlakové hladině STL. Je navrženo rozšíření plynofikace do ploch nových zástaveb.
Nouzové zásobování vodou
Dovoz cisteren:
Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.- dispečink- poruchy tel. 800 292 300
Kanalizace
V obci Štěpánkovice byla původně vybudována rozsáhlá síť jednotné kanalizace, která odváděla dešťové i splaškové vody. Ta je propojena na ČOV.
Správcem a vlastníkem nové dešťové kanalizace je obec, provoz a údržbu jednotné a splaškové kanalizace zabezpečuje SmVaK, a.s. (Severomoravské vodovody a kanalizace a.s.)
Vybavenost obce
Je k dispozici kulturní dům, několik restaurací (Na statku, U Lípy…), obecní úřad a knihovna. Ze školství je zde jak mateřská školka, tak základní škola.
Sportovcům je k dispozici travnaté fotbalové, antukové a betonové hřiště. Dále jsou zde tenisové kurty a lze hrát i beach volejbal. Funguje zde tělovýchovná jednota a sbor dobrovolných hasičů.
Popis obce s ohledem na nemovité a kulturní památky
Roku 1712 koupil Štěpánkovice kníže Lichnovský. Docházelo k postupné rekatolizaci obce. V roce 1756 byl postaven nový kostel, zasvěcený sv. Kateřině. Roku 1792 byla v obci zřízena základní škola.
Obec původně patřila ke Knížectví opavskému Země slezské, která byla součástí Koruny české. V osudném roce 1742, po prohrané 1. slezské válce, byla většina Slezska včetně Hlučínska, a tedy i Štěpánkovic odtržena od Koruny české a přičleněna k Prusku. Přesto se zde dále mluvilo „moravsky“ a tímto jazykem – slezským nářečím češtiny – se také vyučovalo ve škole. Základem pro výuku byl slabikář, který pro tuto oblast vydal slezský buditel, kněz Cyprián Lelek z Dolního Benešova. Koncem 19. století však byly školy v „pruském Slezsku“ poněmčeny, ale „moravština“ se nadále používala při náboženské výchově a v kostele, protože tato část území nadále patřila k olomoucké arcidiecézi (vlastně až do vzniku Ostravsko-opavské diecéze v 90. letech 20. století). V letech I. světové války 1914-1918 padlo 75 štěpánkovických občanů.
Po skončení I. světové války a vzniku Československé republiky bylo na základě Versaillské mírové smlouvy Hlučínsko (a tedy i Štěpánkovice) vráceno, připojeno 4. února 1920 k ČSR. Postupně se i do školy vrátil rodný jazyk, tentokrát už ve formě spisovné češtiny.
V důsledku mnichovské dohody velmocí a odtržení pohraničních částí od ČSR připadla obec jako součást Sudet od 8. října 1938 k hitlerovskému Německu. Došlo k tvrdému vyžadování užívání němčiny, muži museli narukovat do armády a mnozí se z války nevrátili, jiní se vrátili jako invalidé. Při osvobozovacích bojích 16. dubna 1945 utrpěla obec ohromné materiální škody (mj. silně byla poškozena škola, kostel, fara, úplně byly zničeny hostince Modlichů a Volných, mnoho stodol, domů a jiných objektů vyhořelo, včetně větrného mlýna na Mlýnské ulici).
Při bojích zahynulo 226 sovětských vojáků, v okolí Albertovce 6 československých tankistů a celkem v obci 15 civilních osob.
V průběhu II. světové války zahynulo na různých frontách celkem 143 mužů ze Štěpánkovic.
V 50. letech 20. století se postupně začala rozvíjet svépomocná výstavba rodinných domků. Stavebního materiálu nebylo tehdy na pokrytí všech požadavků a potřeb dostatek, proto si mnozí stavebníci vyráběli ručně cihly a vypalovali je v improvizovaných pecích. V dalších třech desetiletích potom docházelo k další výstavbě a zvelebování obce. Občané své domy nadstavovali a zvětšovali, modernizovali, vybavovali vodovodem, koupelnami, ústředním topením.
Svépomocí byl postaven kulturní dům a kolem zřízen park, postaveny čtyři moderní prodejny, z toho jedna na Svobodě a později i na Albertovci (ta bohužel neslouží svému účelu), zdravotnické středisko, hasičská zbrojnice na Svobodě, bylo rozšířeno hřiště TJ Sokol a postavena budova pro šatny a klubovnu - restauraci. Na Albertovci byl rovněž svépomocí postaven hotel a v obci moderní základní i mateřská škola a současně veřejný vodovod. Postupně byla rozšiřována a doplňována obecní kanalizace, zpevňovány cesty, budovány chodníky. Vzniklo nové sídliště Korea a prakticky nové ulice – Zahradní, Mlýnská, Luční, Sluneční, Mírová, Komenského, Družby, Okrouhlá, U Bartošovce a U Dvora.
V první polovině 50. let 20. století došlo k modernizaci Hlavní ulice (silnice z Kravař do Sudic), byla postavena provizorní zděná školní budova pro třídy vyššího stupně, postaveny dva bytové domy s celkem 10 byty, zpevněna silnice na Svobodu a na Albertovec. V hřebčíně na Albertovci byly vybudovány nové konírny, porodna, jízdárna, moderní dílny. Západně od obce bylo v 60. a 70. letech zbudováno komplexní moderní zemědělské středisko, menší i na Svobodě.
V 90. letech minulého století byla provedena připravovaná plynofikace obce, kabelizace telefonní sítě a její úplné rozšíření a rekonstruovány a zlepšeny další obecní cesty a chodníky.
Plemenářský podnik (státní hřebčín) na Albertovci se široko daleko proslavil chovem ušlechtilých koní. Na Velké pardubické zvítězili zdejší koně – Furioso XIV r. 1955, Mor r. 1974 a 1975, Limit r. 1976. Tehdejší ředitel ing. František Lamich se svým koněm Vadarem se stal třináctinásobným mistrem republiky v drezúře.
Obec má také bohaté kulturní tradice, především je známa svými úspěšnými národopisnými soubory a v minulosti také ochotnickým divadlem; po několik let byly v kulturním domě pořádány okresní přehlídky ochotnických divadelních souborů - Štěpánkovický divadelní máj.
V polovině 50. let minulého století zde byli věhlasní lidoví vypravěči, především Josef Smolka, A. Korpasová, A. Baránková.
Zásluhou etnografa Dr. Antonína Satkeho z Opavy vyšla a měla široký ohlas kniha Hlučínský pohádkář Josef Smolka.
Štěpánkovice mívaly charakter zemědělské obce, ale především v průběhu minulého století se staly sídlištěm a zásobárnou pracovních sil především pro stavebnictví, průmysl a služby pro Ostravu, Opavu, Hlučín i Kravaře a pro průmyslové závody v okolních obcích (Dolní Benešov, Bolatice, Chuchelná, Kobeřice). Jen menší část občanů pracuje v místě v zemědělství (někdejší JZD se transformovalo na rovněž prosperující Agroland, s.r.o.), v malém strojírenském závodě na Svobodě, ve službách a jako drobní soukromí podnikatelé.
V obci se, bohužel, projevuje nezaměstnanost a část občanů pracuje v zahraničí, především v Německu a Rakousku.
Štěpánkovice - regionální informační servis
Nouzové zásobování vodou
Dovoz cisteren: Štěpánkovice - náměstí s autobusovou zastávkou 1 cisterna
Svoboda 1 cisterna
Bílá Bříza 1 cisterna
Albertovec 1 cisterna
Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.
- dispečink poruchy tel. 800 292 300